Co nesnáším na rádiu

20. prosince 2017 v 12:59 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
Občas se mi v autě stane taková divná věc. Prostě jak se nastartuje, tak automaicky naběhne rádio, no a fakt někdy zmáčknu místo výstupu pro telefon něco, na čem se píše "FM". A to se pak dějou věci. Zaprvé se hudebně dostanu do světa, kde je vrcholem technologie plastový walkman a pivo stojí tři padesát. Podobně jako v socialistické vývařovně, i z mých reproduktorů teď zpívá Helenka Vondráčková o tom, že by si strašně přála mít vlastní eroplán. Vzápětí se k ní přidává Mařka Rottrovic s uměleckým popisem mrazu kosícího luční kvítí. Mačetou~

Výsledek obrázku pro singer fail



Jak sem z těch alegorií celej vybočenej, ani nestihnu krvácet z uší a se zájmem přepínám na jinou stanici. Tam už je to ostřejší. Kabáti drhnou kytary jak valchu. Člověk by si skoro myslel, že při tom, kolikrát už tuhle skladbičku zahráli, jim bude chybět nejmíň pět osmin prstů na pravé ruce, ale ono asi ne. Nesmrtelnej rokenrol, bejby. Asi?

A pak přijde moderní vejv. Tedy moderní jen do té míry, co konzumní uskupení sestávající z jedenáctiletých usoplenců a přerostlých feťáků dovolí. Tato vlnová délka konstantě produkuje roztodivné melodické kreace elektronického rázu, které máte pocit, že už jste někdy určitě slyšeli. A nemýlíte se, protože buď tuhle písničku hráli zhruba tak před třema minutama, nebo je to rip-off ve vysoce uměleckém stylu, kdy přes remixlou melodii někdo dělá skrrrt wub wub wub pah woo.

O stanici dál si od hudby konečně odpočinu. Bohdan Tůma mi totiž právě rozdvojuje osobnost svým nástinem toho, jak zhruba by mohli mluvit pasažéři neidentifikovatelného létajícího objektu, kteří na zemi přišli sbírat vědomosti a rozdávat poukázky do Alzy. Díky délce pásma reklam naštěstí na chvíli zapomínám na to, že vlastně poslouchám rádio, přičemž moje myšlenky bloumají někde mezi motorovými oleji od Auto Kelly a jedním stem tabletů týdně.

Závěrem? Nechápu, k čemu je v dnešní době dobrý rádio. Normální lidi si jedou Spotifáj s datovým pasem od Vodafonu nebo tak něco, zbytek prostě o to, aby jim někdo pořád cpal do boltce to stejný, taky nestojí. Jak táta vždycky v autě zažehne Blaník, tak vim, že je to moc špatný. Má to zapotřebí, když mu v přihrádce v zatáčkách poletuje sem tam tak osm set cédéček, který může poslouchat bez reklam, bez promovaných singlů a bez debilních keců Leoška Mareše?

Žjea. #siDojebal

Výsledek obrázku pro say whaaat

K čemu je v dnešní době rádio?

Posloucháte? Jak často? A který? A co Bohdan? Proč pokládám tolik otázek?

Hejt na koncept tradic a jejich vynucování čtěte tutaj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 20. prosince 2017 v 13:36 | Reagovat

Neposlouchám rádio, hudbu si pouštím z YouTube :-)

2 secondme secondme | Web | 20. prosince 2017 v 16:05 | Reagovat

Rádio si někdy v autě pustím a když se zadaří, tak tam hrajou i něco co se dá poslouchat :D

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 20. prosince 2017 v 16:25 | Reagovat

Uch, Vondráčková a písnička hrající každých deset minut. To je peklo. Bohužel, u nás v kanclu rádio hraje pořád, teda až do chvíle, kdy všichni kromě mě odejdou, protože kromě mě nikomu nevyhovuje ticho (teda né že bych tam měla ticho, když tam zůstanu sama, ale pustím si audioknížku nebo můj playlist). A i když na té naší naladěné stanici, o které si nikdy vlastně nezapamatuju, co je, hrají "tak jakože modernější", tak to furt dokola opakujou. Třeba Whatever It Takes není vyloženě můj nejmilejší žánr, ale zalíbila se mi. Jen do chvíle, než jsem ji jen za dnešek slyšela asi čtyřikrát. To se nedá. Zezelenalej šerif Wiggum mě ale naštěstí míjí :D

4 hrachajdice hrachajdice | Web | 20. prosince 2017 v 17:31 | Reagovat

Vůbec rádio neposlouchám už léta ..

5 AIM! AIM! | Web | 20. prosince 2017 v 18:14 | Reagovat

Rádio mi připadá jako velmi zajímavé médium a poslouchám jej ráda. Dává více prostoru představivosti.

6 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 27. prosince 2017 v 16:16 | Reagovat

Což, mě rádio taky úplně rozrušuje. Ale v práci nám hraje každý den. Dokud máme puštěné rádio Bonton, tak je to dobré. Tam většinou hrají starší české písně. Když jsem pohromadě s jinými kolegyněmi, tak se poslouchá rádio Evropa 2 a tomu podobné vymejvárny. Moderní komerční hudba je odporná. Horší, než drátem do oka. Melodie mi vůbec nedává žádný smysl, pokud tam vůbec nějaká je. A Xindl X je z toho úplně nejlepší.
Doma si jednou za čas pustím Rock rádio  jako kulisu k nějaké činnosti. Anebo nějaký z Českých rozhlasů. Tuhle tam měli nějakou zajímavou četbu na pokračování. Na tu já vždycky čekala. A když nemůžu usnout, pouštím country rádio. To je takové uklidňující a mírné. Na rádiu mi vadí hlavně to, že mi tam nehrají ruský a ukrajinský folk rock.

7 m. m. | E-mail | Web | 30. prosince 2017 v 15:57 | Reagovat

V Čechách vůbec, v Anglii ho letos občas poslouchám k práci, je tam dopoledne týpek, co má skvělou show, miluju jeho hlas, pořád se u toho směju. A pokud zrovna má nějakou svou zlatou hodinku, hraje fakt excelentní pecky. Bohužel většinu času musí hrát, co mu bylo řečeno, a tak tam točí furt těch samých asi třicet skladeb, převážně nový rozpadlý Oasisáky, kterejch mám už totálně pokrk, od každý kapely, kterou znaj, pořád tu jednu samou písničku, a v létě tam asi tejden nehráli nic jinýho než nový Foo Fighters. Těch pár měsíců se to dalo, ale teď už to teda poslouchám spíš sporadicky a radši si najedu na něco na Youtube, třeba nějakýho vánočního Bublého nebo nějaký moje oblíbený celo-alba, aby mi to vydrželo aspoň na hodinku. A nebo Shoutcast radio, když mám chuť na nějakej specifickej žánr bez kecání.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama