Co nesnáším na povídkách

7. května 2015 v 16:59 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
Dnešní den splňuje všechny podmínky k vydání hejtu - je to den. A právě pro tohle počáteční nakopnutí článku trapným vtipem se chci věnovat povídkám a psaní obecně. Psaný hejt na psaní - někdy si to fakt umím srovnat v hlavě... Co si ale budem povídat - píšeme skoro všichni, z čehož jasně vyplývá, že stejně jako je mraky dobrých autorů, musí existovat i ti špatní. Nemyslím si, že by tenhle parametr fungoval jako nezměnný od okamžiku prvního setkání autora s abecedou až po jeho smrt. Kdepak, každý spisovatelský styl se může zlepšit - stačí se jen vyvarovat třeba následujícím koninám...




Dost obecných keců - nebyl bych to já, kdybych článek nepsal subjektivně. Paradoxně přesně tohle mi při psaní povídek, potažmo nízkoprahových knih vadí. Jako příklad si vezměte libovolného kamaráda, který píše povídky. Já vám garantuju, že minimálně jedna z těch starších bude vyloženě o něm - teda až na to, že se bude jinak jmenovat a bude žít jako hraničář na planetě Jupiter. Jinými slovy - příběh bude napsaný jen proto, aby se v něm mohly ztvárnit reálné postavy zažívající nereálná dobrodružství... Pisatel se pak sandno nechá zlákat k tomu, aby se co nejvíc v příběhu ukázal "užil si". To je sice moc hezký jako budovatel ega nebo přátelství, ovšem nikdo jiný, než autor a jeho nejka, si z toho moc neodnese. Přidejme ještě klišé obraty a retardované dialogy a máme hned celou noční můru čtenářovu.

Tak se pomalu dostáváme k hlouposti číslo dvě. Když někdo obšlehává realitu, fajn - co ale nemůžu překousnout, je Fanfiction. Žánr v poslední době tak oblíbený a pitomý, až se mi chce brečet. Tohle je daleko za hranící "nechání se inspirovat", stejně jako čehokoliv, co se zrovna netýká kreativního dna. Když se chcete setkat se svými oblíbenými knižními hrdiny, dobrý, ale proč stavět na něčem, co si svou slávu vydobylo samo o sobě? Fantazie a náměty skýtají téměř čirou bezednost - a přitom tolik autorů není schopno vytvořit si svět vlastní. Pro to nemám jiné vysvětlení, než že dotyčnému ta fantzie chybí. Ale to se zkrátka řeší pořád...


Pak jsou tu spíš systémové věci - spousta potenciálních příběhů ztroskotá na tom, že autor dostane náš milovaný blok. To se stává všem a navíc nejsem žádná emancipovaná blogerka, abych to dále rozebíral, takže prostě řeknu, že za každým delším dílem stojí systém. Nestačí to nosit v hlavě. Teď se vážně nechci vystavovat, ale osobně podobné problémy řeším tunami prospektů, čmáranců, nákresů a map, než se vůbec pustím do psaní. To je ještě věc druhá - nedat na první dojem. I když nový a neotřelý nápad může na spisovatele působit nepřekonatelně úžasně, pořád je to jen nápad. A u nápadů je tenhle pocit skoro nepřetržitý. Tak se stane, že vy za jeden večer sepíšete dvacet stran "nejbožejšího" příběhu, na který druhý den ráno koukáte jak na seschlej sopel.

Tím mířím k posledním pár bodům - tedy hlavně sebereflexi. To je věc naprosto skvělá a já ji neumím a ani nedoceňuji. Sám po sobě články nečtu a držím se názoru, že je tomu tak dobře, protože bych je musel následně snad všechny smazat. To je bod tři, nebát se svůj výtvor zveřejnit. Nikdy to hned nebude nějaký bestseller, ale nechat si poradit není nikdy na škodu. Spousta dnešních povídkářů zřejmě očekává, že když budou své příběhy vydávat anonymně, nebo strkat do šuplíku, po jejich smrti budou bezbolestně prohlášeni za dokonalé mistry učebnicového formátu, jenže to je volovina. I spisovatelé komunikují se světem - učí se z něj a přijímají kritiku. Nestydí se za své výtvory, protože jako zbytek intelektuálně neostříhané populace vědí, že všichni jednou začínali a cestu neměli lehkou.


Psaní je vlastně jednoduchá záležitost a chce jen tři věci - spoustu času, invenci a vztah autora k dílu.

A kafe, mám-li být netradičně subjektivní.

...teda, asi jsem zas pár lidí nasral nebo urazil, ale dnešní článek je furt slabota, co myslíte? :D

Už se nebudu podepisovat, je to úchylně hloupý.


(Pro mé věrné fanynky: Odjíždím do zahraničí, budu na vás tři dny srát, ale pak vyjdou fotky, see you)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 7. května 2015 v 18:31 | Reagovat

Chjo. Jsem paranoidní, ale mám vážně pocit, že máš na nás, mittalmarovce poslední dobou nějakou obzvláštní pifku. Už druhý článek je v podstatě o nás!

2 Aredhel Aredhel | Web | 7. května 2015 v 19:58 | Reagovat

První bod jsem nikdy nesplnila!!! JUCH!
Druhý bod je prakticky to, co dělám místo spaní a žití (a učení se na maturitu, protože to se do žití nepočítá.)
S trojkou problém nemám, spíš naopak.
Čtyřka... ech, nebudu se vyjadřovat.

[1]: Jaký byl ten první??

3 Irith Irith | Web | 7. května 2015 v 20:07 | Reagovat

[2]: Ten předchozí. Optimismus. Protože jsem asi před třemi měsíci Steeva neskutečně seřvala za ten věčný pesimismus.
Ale plním hobití kvoty, co to jen jde:-)

4 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 7. května 2015 v 20:31 | Reagovat

[1]: Já to třeba osobně nevzal, a to mám taky nějakou tu porci fanfikce na svědomí. Spíš mě napadá... co, Steeve, kdy nám ukážeš nějakou svou povídku? Něco tu už - myslím - bylo, ale jak jsi správně napsal, neměl by ses stydět za své výtvory, žeáno. A nemysli si, že tě před Jeremiášem zachrání nějaké zahraničí! :-D  8-)

5 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 8. května 2015 v 18:34 | Reagovat

Opět s tebou musím souhlasit. Moje první tvorba se datuje tak 7 let zpátky a byla to typická postava Mary Sue, do který jsem měla potřebu se vcítit. Když jsem jí nedávno objevila v jednom sešitě, zatopila jsem si v kamnech i přes 20°C venku :D tak moc mi bylo trapně :D

6 stuprum stuprum | Web | 8. května 2015 v 23:15 | Reagovat

Hejtuješ i povídky, výtvory za hranicemi představivosti. :D

7 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 10. května 2015 v 18:49 | Reagovat

Skvělý! Líbí se mi ta tvá klasická  lehká ironie v článku :-D Čas od času narazím na takové stránky, že se mi ani nechce věřit, že někdo něco takového vůbec založil (např. o sebepoškozování a zveřejňování svých řezných ran...)

8 arzenal arzenal | Web | 11. května 2015 v 12:02 | Reagovat

Trochu jsem se musela u toho článku ušklíbnout - jasně, každý nějak musel začínat. Copak tys nepsal právě ty příběhy "o sobě" na které si stěžuješ? Trochu to zní, jako byses v tom článku zbytečně vytahoval, jen sjížděl lidi, kteří prostě nemají zkušenosti a tudíž nemůžou ani psát dobře, a no... to je asi vše, co k tomu mohu říct.
Jinak já s tímhle kupodivu nezačínala, asi za to může období, kdy jsem si sebe jako největší borku jen představovala, ale když se dívám zpátky, moje první postavy byly celkem lidský a jedna, jejíž jméno jsem i začala používat jako přezdívku byla vlastně docela ubrečená chudinka a stydím se spíš za to. :D

9 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 11. května 2015 v 22:40 | Reagovat

Mně se líbí takovej ten rádoby cynickej pohled :D  .. ale asi nemohu nic víc, než souhlasit :) .. Nicméně myslím si, že i tak každý autor nechá v díle kus sebe - to by musel být robot, aby tak neučinil. Každopádně fanfiction taky nemohu překousnout ... Když vidím někde nějaký one direction cucající se s patnáctiletou holkou, co se přistěhovala do města, nebo jiný sluníčkový průjem (bez urážky), okamžitě zavírám :D .. na druhou stranu, ať si každý píše co chce a jak chce .. ono sto lidí, sto chutí a věřím v to, že každé dílo si najde aspoň jednoho příznivce (inu, přinejmenším aspoň autora, že..:D)

10 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 14. května 2015 v 15:39 | Reagovat

[1]: Ne! Snad jsme si to patřičně ujasnili :P ;)

[2]: Jo, ech, tak to bude asi problém se spatřením sebe sama. To dělá ale potíže každému, i úžasnému Steevovi! :D

[3]: To je už sakra uležená záležitost!:D

[4]: Alespoň někdo! A pokud si zastalkuješ poslední z článků, najdeš svou odpověď i ohledně povídek! :P

[5]: Ale teplíčko bylo fajn, ne? :D

[6]: Já hejtuju vždycky za hranicí! :D

[7]: Jo, takové ty ublížené deníčkářky, to bych klidně uvedl jako další odstavec, jenže to můžu rovnou sepsat bibli :D

[8]: Jo, určitě začínal, to je taky úplně v pořádku, myslel jsem to spíš jako nostalgické pozastavení s nadhledem. Proč si to tolik bereš? A ne, povýšeně jsem to rozhodně napsat nechtěl, s tím mám jen pořád problémy :D Jde o to, že tyhle řekněme "začátečnické" chyby spoustě lidí prostě vydržely a stal ze z nich trend, což je jádro pudla, které mě sere :)

[9]: Nejhorší na tom je, že to kolikrát nějaké "malé holky" ani nejsou! To jsou prostě přežitky, na které se jemně snažím upozornit. Pro mě za mě si třeba všichni můžou psát o sexu s Justinem Bieberem, ale já to číst a snášet a psát nehodlám! :D A v díle můžeš/musíš zanechat kus sebe tak, abys tím nenarušila a nepokazila celý příběh a smysl, ne? :P

11 Julča Julča | E-mail | Web | 15. května 2015 v 20:01 | Reagovat

Fanfiction nechápu, to to někoho vážně baví číst?? Povídky si občas ráda přečtu, ale můj problém je v tom, že radši to, co čtu, držím v ruce, takže to občas je fakt jen občas..

Jinak naprosto dokonalý design, asi jsem se do něj zamilovala :)

12 Monika (Em Age) Monika (Em Age) | 16. května 2015 v 19:42 | Reagovat

Naprosto souhlasím s tím druhým bodem ohledně FF. Z fanfiction je mi opravdu zle. Jednou jsem se ale dívala na videa od mých oblíbených YouTuberů Smosh (dva kamarádi), kteří četli fanfiction napsanou přímo o nich... :D Bylo to fakt děsně trapný, když to tak četli, protože většina třináctek z nich hned udělá gaye. :D

13 Severka Severka | E-mail | Web | 17. května 2015 v 12:39 | Reagovat

S potřebou sebereflexe souhlasím, ne tak se zbytečností fanfikce. Samozřejmě, že existuje ta špatná, ale existuje taky neuvěřitelné množství děl výborných, často i lepších než originál. A něco takového rozhodně nenapíše člověk bez fantazie.
Tahle debata 'fanfikce není umění' je úplně to samé jako 'počítačové hry nejsou umění' a 'komiks není umění'. A ani jedno z těch tvrzení není pravdivé :)

14 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 20. května 2015 v 14:30 | Reagovat

Fanfiction mi vůbec nevadí. Pecka pak je, když je lepší, než předloha, což zvláště u některých seriálů není tak těžký. Vadí mi jenom, když vezme předlohu a prakticky ji opíše s postavou navíc. Když ale do známého světa mezi známé postavy nějak logicky zasadí svou zápletku, tak je to fajn. Nebo když vymyslí pokračování nebo "epizodu" v epizodním seriálu bez souvislé zápletky na pozadí celé řady.  A hlavně - přijde mi to jako jeden ze způsobů, jak si trénovat, že lidi jsou komplikovanější. Ty původní postavy totiž vidí před sebou a vidí jejich klady i zápory, takže pokud nejsou blbí, ví, že musí pracovat s celou jejich hloubkou a i jejich problémy, jestli je chtějí trefit. Upřímně, radši dobrou fanfikci, než celosvětovou sbírku červené knihovny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama