Už nikdy nechci chovat rybičky!

28. ledna 2015 v 14:59 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
O rybičkách obecně se říká, že jsou to nenáročná zvířátka, na který se akorát fajn kouká a není kolem nich žádnej humbuk... No... tak nevím, asi jsem měl jako vždy opravdu štěstí na naprosto retardované akvárko, spolu s ještě retardovanějšími obyvateli. Předně - žádné "zvířátko" není "nenáročné"! I blbej křeček vyžaduje vaši pozornost - tj. obskakování. Jasně, u rybiček třeba nemusíte vyhrabávat hovňouse ze slámy, ale teda co já si s nima užil, to taky stálo za to. /Píše se rok 2004, "nadšen" se stěhuji do Hradce (odkud jsem se ještě nadšeněji stěhoval zase dál) a v přecpaném autě už tři hodiny jízdy převážím z Moravy ty svině rybičky v bublající nádobě od kapusty.../



Taky nevim, proč sme je neomhli tahat v tom akvárku... Takže rybičky. Až vám někdo bude chtít nakukat, že je to LEVNÁ záležitost, tak teda NENÍ. Tak určitě, koupíte si zedva druhy pleskajících se minisviní po deseti kusech a vypláznete třeba tak půl litru. Potom jim pochopitelně musíte koupit akvárko, pokud vám zrovna v dávné době nechcípla želva, jejíž terárium by bylo myslitelné (minimálně mým dědou jo...). Naštěstí jsme my měli akvárko normální, sotva však levné. Na něj se půl století hledal plastovej kryt a víčko (které se ztratilo během rekordních tří dnů). Do toho všeho jsme teď ale museli narvat všelijaký ty hovadiny, co mají ty rybičky jakože "rády" = totálně to ignorujou. Jako třeba "jeskyňku", kam živá neonka zavítala jestli jednou, a to pochybuju, že z vlastní vůle a střízlivá.

Na veškeré ostatní "kytičky a řasy" vám ty ryby serou. Doslova. Vážně, asi nejzajímavější činností bylo pozorovat, jak ze z každý neonky co pět minut tlačí špageta trusu. Na spod akvárka přijdou stejně bezúčelné kamínky, kam všechny ty předražené rostliny a kertamické pakárny nastrkáte a po zbytek jejich existence na ně koukáte s výrazem "oh god why". S akvárkem jde pak dělat spoustu opravdu zábavných věcí. Třeba se na něj koukat ..nebo... ho sledovat ...nebo... do něj ...hledět? Jestli vás to bude bavit dýl jak pět minut tak je se mnou něco špatně :D

Než neonky a tetry letargicky pustíte z ušmudlaného igelitu do akvária, fakt se ujistěte, že tam přežijou. Myslím FAKT. My jsme kupovali ryby natřikrát. Poprvé tam byla špatná voda, podruhé se matčin pokus o nápravu situace umytím akvária savem zevnitř neukázal, jako zdařilý. Ona to neopláchla. Poznal jsem to z pohledů dvaceti rybích těl plovoucích břichem nahoru v prvních minutách pobytu... A následující generace nebyla napotřetí šťastná ani náhodou. K akváriu jsme si taky za dloooouhý peníze koupili takovej ten brblač, co tam je na to, aby vás dnem i nocí iritoval. To on dělal docela slušně, ovšem během jednoho víkendu se ucpal a než jsme si uvědomili, jak moc nám jeho zvuk chybí, ryby chcíply na "neokysličení" - tentokrát v menším počtu. Z posledního ublinknutí peněženky jsme naposled počty doplnili, spolu se "sumečkama".


Po zbytek svého mrzkého života se rybky buď autisticky vrhaly proti sklu, žraly, sraly, nebo o jeden z těchto produktů zápasily. Co z rostlin mohlo zdechnout, tak zdechlo, co bylo z plastu se buď rozpadlo, nebo minimálně pár ryb udávilo. Po stěnách akvária se neustále plazil zelený hnus i přes snahu "čističů" (tj. sumečci a matka). Máti taky přepadla nezkrotná touha pořád do akvária cpát něco nového - šutry, co našla někde na pláži, sošky, jiný kytky, keramický hovadiny... To ryby pojaly jako jednosměrnou překážkovou dráhu, po které se usilovně honily dokolečka. Jejihc život připomínal reality show, neboť každý týden "vilu" opustil minimlně jeden obyvatel. Nakoupeno jsme měli spoustu těch minikřupinek rybího jídla, co nám ve zverimexu vnutili, ale záhy nám došlo, že těm rybám je to totálně šumák, o co se porvou...

No...koupit dva sumečky nakonec nebyl dobrej nápad. Prvního sežral ten větší a ten pak sám skončil uďobanej od ryb. Ty se mimochodem vraždily i mezi sebou...vážně, co to je za společnost? Druhým pokusem přišli šneci, a to už to fakt šlo všechno do hajzlu. Doslova. Jak se z jendoho šneka může přes noc stát padesát?! Z akvária se vzápětí stalo "šnekárium", které by - kdyby sme ho den co den nevylovovali - skončilo nejspíš jako rodiště invaze slizských ulit na náš svět, jen co by se naučily trochu šplhat. Ale jó! Byla to fakt přínosná zkušenost. Prakticky za týden z nás všech byli instalatéří, likvidátoři bio-odpadu a stírači zeleného hnusu ze skla - jedna radost. Přesně nevím, kolik těch mrch nakonec skončilo tam, kde Nemo, ale z otcova zoufalství jsem vycítil, že dost na to, abychom akvárko co nejrychleji ukryli v hlubinách sklepa a už nikdy, nikdy se o něm slovem nezmínili.

Měli jste někdy akvárko? A co říkáte na lay? Dle mého názoru NatalY odvedla kus práce! :)

Váš likvidátor Steeve X.

Zdroj obrázku: http://word-art.pl/album/var/albums/Dla-dzieci/Wodny-%C5%9Bwiat-2/ryba.jpg?m=1297879297, http://www.plantagrow.eu/img/cms/PredHnojenim.png
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 28. ledna 2015 v 15:29 | Reagovat

Svíjím se smíchy. To je asi tvůj první článek, u kterého se doopravdy směju, gratuluji ;-)
Já rybičky mám, ale v jezírku na zahradě. Jezírko funguje stylem vzájemné naprosté ignorace. My neřešíme rybičky a rybičky neřeší nás. Na začátku jsme tam koupili tři zlaté kapry (jmenuje se to tak?) jeden po měsíci chcípl a z těch dvou už je tam přes padesát menších kapříků. Každé jaro nějaká ta stovka přibyde, ale do podzima se stihnou navzájem zredukovat na nějaké normální číslo. Můj první a poslední užší kontakt s rybičkami byl, když jsem do toho jezera omylem spadla.
Takže tak :-)

Ale akvárko, to ne...

2 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 18:19 | Reagovat

Když jsme kdysi podlehli touze mít rybičky, tak máma nakoupila do akvárka všelijaký kytky, sochy, blbosti a ozdobný kamínky a koupila si rybku. Asi měsíc na ní v kuse civěla a pak si koupila ještě jednu. Ale ta nová byla bojovka a tu první sežrala, načež se máma na tu novou nasrala a spláchla jí :D a pak už jsme nikdy neměli rybičky :D

3 Ten opeřenec Es Ten opeřenec Es | Web | 28. ledna 2015 v 21:08 | Reagovat

Jak blbec se tu směju do notebooku. -_- :D Ale dík, to jsem potřebovala! Víc takových článků! :-D
A jinak... máš úplně boží vzhled/lay! Asi sem budu občas chodit jen tak zírat na logo a jeho okolí. 8-)

4 stuprum stuprum | Web | 29. ledna 2015 v 5:11 | Reagovat

Dva sumečci jsou jako dva býci, oba taky skončí vyhlazení. :D

5 Inalyn Inalyn | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 15:44 | Reagovat

Myslím, že si článok zle pochopil. Nehovorím, že všetci sme závislí od interenetu a nehovorím ani to, že internet by sa mal zrušiť. Naopak, píšem, že život bez neho si neviem predstaviť a je to moja ľavá ruka. A nikde nie je zmienka o tom, že ho chcem nechať zrušiť, skôr polemizujem nad tým, ako by som ja žila, keby sa ten internet zrušil.

Nad čím sa rozčuľujem je skutočne skupinka ľudí, ktorá stále ťuká do mobilov a áno to ma skutočne vytáča do nepríčetnosti. Obzvlášť ak ma von zavolá dotyčná osoba, ktorá neskôr ťuká do toho mobilu. A ak naozaj tú osobu nudím, tak nech ma nevolá von a ak ho náhodou zavolám ja, tak nech radšej odmietne.

Extrémne situácie som neopisovala žiadne. Všetko čo píšem je prebraté z môjho okolia. Ak nepoznáš takých ľudí, tak to ti naozaj závidím.

Inak mrzí ma, ak ten článok naozaj tak vyznel. Trochu ma najmä zamrzelo, že titulok blogu hlása, že si myslím, že tá mládež skutočne skazená internetom je. Lenže za tým nadpisom je otáznik, takže o tom len všelijako rozmýšľam a dumám. Skutočne niečo také nevykrikujem.

6 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 29. ledna 2015 v 19:30 | Reagovat

Tenhleten článek je opravdu skvělý. Musím souhlasit s Irith: takhle primovně jsi mě, chovatelského analfabeta, už dlouho nerozsekal. Těžká ironie... vytisknout a zarámovat.
Jo a teď ještě k "dizajnu". Ač už není tak frankocentrický, myslím, že je to změna k lepšímu. Takový ideální příklad správně pochopené fráze: v jednoduchosti krása.

PS: Všiml sis, že dle zápatí je tvůj blog trošku "outdated"?

7 Clarissa Clarissa | Web | 29. ledna 2015 v 21:17 | Reagovat

Proč se na cizím neštěstí člověk pobaví nejvíc? :-D

S rybičkami žádnou zkušenost nemám. Nějak v takovémhle domácím mazlíčku nevidím smysl. Je s tím jenom práce a absolutně k ničemu. Snad na ozdobu, pche...

Lay je skvělý - moc se mi líbí. :-)

8 D☮shie D☮shie | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 14:33 | Reagovat

Páni mě ten článek tak neskutečně rozesmál. :D

Ten lay je úžasný a se vším všudy ti ho závidím! Myšleno 100% vážně!

Já si jako malá hrozně moc přála rybičky ale nikdy jsem je neměla, přítel je měl a teď je má jeho maminka mno.. nevím jestli bych na ně úplně sázela a nyní je k životu nepotřebuji. Každopádně bych byla strašně ráda měla chameleóna - což zase neuznává můj přítel. Mě se hrozně líbí a od doby co jsem viděla Tangled bych chtěla mít svého pascala.

9 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 30. ledna 2015 v 17:28 | Reagovat

Já si rybičky nemám v plánu koupit, ale článek mně hodně rozesmál :D You made my day :D
P.S: Lay je moc pěkný :-)

10 Alfirin Alfirin | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 17:49 | Reagovat

To je strašný, chudáci rybičky... Nemohu si navzpomenout na jistý díl Comebacku :-D Doma jsme akvárko nikdy neměli, ale nedavno nám dali akvárko do laborky ve škole, tak jsem zvědavá, jak dlouho to vydží :-D

11 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 31. ledna 2015 v 20:24 | Reagovat

[1]: Eugh, tak to bych teda nechtěl :D A jásám, že se ti taky konečně něco LÍBÍ!! :D

[2]: Tomu říkám vyřešit problém :D Takhle jsme jednou chovali papoušky - vzájemně se povraždili, to taky bude dobrej článek :D

[3]: Díky, NatalY jsem dal ty komentáře přečíst a je fakt ráda. Tenhle se jí fakt povedl, no :D A neboj, už mám jeden další podobný rozepsaný :)

[4]: Zákon přírody :D

[5]: Neznám konkrétně lidi, kteří mají kvůli tomu "zničený život". TO mi přijde přehnané, jinak jasně, Standa má zlozvyk články nadpisem trochu přikrášlovat a měnit. Já jsem ale nečetl jen nadpis, neboj. Prostě mi to přijde jako něco víc, než jen zamyšlení :)

[6]: To je rok založení kejmo! :D A díky za taková pozitiva! O ironii mi přesně šlo :D

[7]: NatalÝna ti skrytě děkuje :D Ono to nebylo zas takové neštěstí, možná jsme byli rádi, jak sme se toho zbavili :D

[8]: Chameleon už je trochu next level. S tím teda zkušenosti nemám :D Ale tak proč ne, pak dej vědět, jak to zvládáš :D Neprodukuje řasy tak snad dobrý :p

[9]: Celý den? Wow! :D

[10]: Pch, spíš chudáci my, ne? :D A teď i vy.

12 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 1. února 2015 v 23:37 | Reagovat

Chachá! :D My měli křečka, to bylo fajn. Ale táta měl taky jako malej akvárko a už mi vyprávěl, že mít rybičky není žádná sranda... :D Článek mě dost pobavil a kdybych ho nečetla unavená tak pozdě v noci, možná bych se zmohla i na smysluplnější komentář... ;)
Šnekárium, really? :D To chci domů. Bývalá kámoška chovala šneky, přerostlý oblovky. :/

13 Janča Janča | E-mail | Web | 3. února 2015 v 20:22 | Reagovat

My jsme měli akvárko od té doby, co jsem se narodila a ještě dýl. Pamatuju si, jak se ve školce ptalo "Máš akvárko? Máš rybičky?" a když jo, tak jsi byl chytrej a skvělej, ale málokdo to akvárko doma měl (já jo! :D), takže jsem to moc nechápala. No, jinak táta je zapálenec do rybiček, a proto jsem nemohla pochopit, že se ho vzdal kvůli krbovkám. Koupili kamna, rybičky se rozdaly, akvárko schovalo do sklepa a žijeme dál. Ze začátku to sice bylo fakt divný, nemoct sledovat ty vymírající rybičky a věčně špinavý akvárko, ale už jsme si zvykli. Jinak kdybys někdy ještě chtěl rybičky, nejlepší jsou paví očka, protože fakt nejsou náročný, moc neumíraj, spíš se rozmnožujou a občas jsou i hezky barevný. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama