Co nesnáším na restauracích

26. října 2014 v 15:29 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
Restaurace jsou místem, kam návštěvníci přicházejí za odpočinkem, dobrým jídlem a rozhovory. Nebo by měly být. Nejednou jdou vaše tužby do kopru, ze kterého vám omáčku rozhodně neuvaří. Snad proto nejsem jediný, kdo se vymetání restaurací raději straní. Když už opravdu nějaké takové místo navštívím - protože vyhnout se tomu nedá - moje nervy pracují na plné obrátky. Zde jsem si tedy dovolil (z vlastní zahrádky) torchu popsat všechny ty věci, které mně i druhé dokáží při návštěvě české stravovny dostatečně zdeptat. Voilá!




Prostředí
Na klasicé brumlání vyšší společnosti jsme si už asi v průběhu evoluce zvykli, ale kam se ta hrabe na všechny ty další nedostatky v oblasti restaurace, jako budovy. Úplně z toho raději vynechám pajzly, kde díky kouřové cloně nedohlédnete ani do vlastního poháru. Tam mě totiž nikdo nikdy nedostane. Poslouchat ožralecké kecy a sledovat, jak číšník "umývá" sklenice... sory, salmonelu si umím přivodit i zadarmo. Nekuřácké oddíly jsou proto samozřejmostí. Být já politikem, prvotně bych zavedl nekuřácké restaurace absolutisticky. Jestli chce někdo čudit pod nos, ať tak činí jen sobě a to mimo celý areál, nazdar. A vím, že se říká nesuď restauraci podle výzdoby - ale dělá to hodně.

Obsluha
Taky se říká "obsluha milá, ceny nízké" - další blábol z prostředí gastronomie. Narazit dneska na kvalitního číšníka se dá označit za stopu božího přičinění. Já vím, tahle práce není vůbec jednoduchá! Být půl dne na nohou, přitom namáhat mozek i ruce a do toho se ještě infantilně usmívat. Jenže... je to práce, jako každá jiná a nějaké chování je součástí "kodexu" na obou stranách. To vám bude teda strašně chutnat, když po vás personál bude házet kyselé ksichty a při každé objednávce zakoulí očima. Považuji to za chybu zaměstnavatele, když nedokáže číšníky motivovat a snesitelně vytížit. Nehledě na to, že jste to pak vy, kdo čeká na nějakého fajnšmekra v kuchyni s nohama nahoře.

Kuchyně
Nepochybně nejdůležitější součástí restaurace je její kuchyně. Nemůžete prostě jako host tolerovat výstřelky šéfkuchaře, jeho přesolené filé, nebo dojebané mojito. Je jasné, že nikdy nelze dodržet recept do puntíku přesně (a takové idioty mezi zákazníky skutečně nesnáším), ale vyjít vstříc zákazníkovi, když chce pokrm bez sýra, to je snad fér, ne? No a co mě dokáže dorazit je česká klasika - Slávie. Jo, ty tři kupičky hnusnýho salátu, stará okurka a oranžový rajče. Fuj! Když neumíte dělat oblohy, nedávejte je radši vůbec! Mražená zelenina, krokety, co se nedají napíchnout, nebo žebírka, která jsou z devadesáti procent z chrupavky budou kapitolou samy pro sebe.

Idioti
Moje klasika... Když vás vyženou z rezervace, co začíná až za hodinu. Když odmítají ztlumit televizi, nebo rádio. To všechno jsou menší serepetičky, co atraktivitě celého povyražení moc nepřidají. Stejně tak je naprd, když nesmíte srazit stoly. Taky třeba miluju "designové" prvky v podobě reklamních stojánků, plesnivých podtácků a pofidérně stabilních slunečníků Pilsner Urquell. Jo, mají to zadarmo, ale ke koukání to moc není. Stejně jako spousta záchodků, kde žije snad půl učebnice pavoukovců. Koneckonců... nasrat dokáží i ostatní hosté. Například ti, co si odkládají věci uprostřed podlahy, nebo neumí držet své psí kamarády zkrátka.

Ceník
Vrchol všeho, který by bylo opravdu škoda nezmínit. Při placení máte pocit, že jste právě dojedli v hotelu Ritz, přitom sedíte někde na náměstí v horní dolní. A samozřejmě dýško pro toho skvělého číšníka - vážně nechápu, jak nás nakonec sentiment stejně ukecá k "pěknému chování", i když jsme vlastně vůbec spokojeni nebyli. A na jít na Staromák se prakticky rovná klinické smrti peněženky. Klobása za devadesát korun mluví snad za vše. Úplně. Ever.

Co dodat? Nevím, je prostě třeba vybrat si kvalitní restauraci podle sebe, což stojí někdy značné úsilí. Na téhle cestě určitě každý padne na držku, protože úrveň restaurací v naší milované vlasti opravdu není valná. Jsem proto zásadně za rozlišování restaurací, které si návštěvnost a ceník skutečně zaslouží a které si jen hrají na lepší vězeňskou jídelnu.

Bon appétit!

Váš degustátor Steeve X.

Zdroj obrázku: http://www.znatemapu.cz/photos/original/3544-hospoda-u-drahy-drozdov.jpg
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 26. října 2014 v 16:07 | Reagovat

No, spíš než z podrazy ze strany personálu mám zkušenosti s idioty z řad zákaznictva. Ale těm se člověk nevyhne ani mimo restaurace :-(  :-?  :-D

2 Luci Luci | E-mail | Web | 26. října 2014 v 16:13 | Reagovat

Myslím, že jsi to skvěle vystihl a shrnul... V restauracích se nestravuji pravidelně, ale když už se tam vydám, zpravidla odcházím celá rozladěná a podrážděná. Už dlouho se mi nestalo, že by se obsluha usmívala. Mám pocit, že do restaurací přijímají kohokoliv, kdo umí mluvit a psát, protože jinak si to nedovedu vysvětlit. Předevčírem jsem byla v restauraci s kamarádkou a chtěly jsme si dát pizzu - jak to dopadlo? Obsluha nám oznámila, že vše je spáleno a musíme půl hodiny počkat, jako bonus to říkala tónem "můžete za to vy." Radost jíst se někam ven najíst.

3 stuprum stuprum | Web | 26. října 2014 v 18:12 | Reagovat

Pajzly mají kouzlo. 8-)

4 Clarissa Clarissa | Web | 26. října 2014 v 19:57 | Reagovat

Souhlasím. Ale toho personálu se nemůžu nezastat - mají to těžké, peníze nejsou a narazit dneska na dobrého, poctivého šéfa je prakticky nemožné. Inu, stejně jako na dobré, poctivé zaměstnance.

Jeden náš učitel říká, že lidé si dneska pletou business s pohostinstvím, a je to svatá pravda.

Zajímalo by mě, jak to dopadne, až půjdeme na praxi...

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 26. října 2014 v 22:42 | Reagovat

Když jsem se podívala na ten obrázek, tak mě napadlo, jestli jsi ji vytáhl z googlu nebo z nějakého vlastního alba, protože mám pocit, že jsem v té hospodě jsem před dvěma lety byla.
Ohledně restaurací, vyhýbám se tomu jak můžu. Žiji stále v pohybu a nějaké nekonečné čekání ráda nemám, leda když si jdeme s mamkou po nakupování nebo lítání po úřadech někam sednout, ale jsou tam pomalí jak šneci, takže si tam dávám akorát zmrzlinu. :-D
Ohledně dýšek mám trik- sbírej jednokoruny a pak s nimi do puntíku přesně plať. Obsluze by potom mělo být blbé si žádat o dýško ;-), ale je fakt, že tohle je náročné (hlavně na sbírání a pro peněženku). :-D
No a ceny to je kapitola, kterou jsi popsal. Nemám co dodat + ta kvalita :D

6 Jannie Wearbliss Jannie Wearbliss | Web | 27. října 2014 v 18:20 | Reagovat

:D Bezva článek, vždycky umíš pobavit. Co víc dodat? Každá restaurace se vzmůže na pokrmy podle své úrovně. Ale když od nich se očekává nedojebané mojito a nestane se tak, proč by se od nás mělo očekávat žádané spropitné? Občas to i vypadá, že sama restaurace je nasraná na každého nového hosta a taky mu to dá pořádně sežrat. Pěkné chování je dnes zkrátka výjimkou.
Hledání vhodného podniku je těžké. Ale každý si časem najde tu svoji "kouzelnou" hospůdku.

7 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 28. října 2014 v 19:21 | Reagovat

[2]: Takový zážitek ti teda nezávidím, i když vina nebyla přímo v servírce, ale v tom, kdo dělá zásobování. Restaurace by měla prostě fungovat jako celek a né, že se to jen tak odflakuje...

[5]: Je z Googlu, podle zdroje si můžeš i dohledat, jestli se opravdu jedná o tvou oblíbenou putyku! :) A k tomu dýšku - bylo by mi asi spíš trapné jej vůbec nedát. To je přesně ta smířlivost, o které mluvím :(

[6]: Díky! :D Přesně, výstřelky mimo jídelníček taky nejsou tolerovány. A vlezdoprdelismu neholduju, ale když chtějí mít nějaké stálé zákazníky, snad by trochu ustoupit mohli, že?

8 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 2. listopadu 2014 v 12:24 | Reagovat

je fakt, že díky tomu všemu, co si vypsal, celkem nerada chodím do restaurací. Navíc, jsem zvyklá si vařit, takže když jednou za uherský rok někam jdeme a já vidím, co za kolik chtějí, automaticky si v hlavě přepočítávám, kolik bych za to dala, udělat si to doma. Nehledě na to, že jakožto "salátožravec" mám akorát tak na výběr ze smažáku, salátu a hranolek  a to je ten smažák ještě často se salámem :D Jen s obsluhou mám trošku větší soucit. Sama dělám za barem a kolikrát je fakt námaha vyjít s některými individui, aniž bych je nepřetáhla půllitrem po hlavě. Takže nakonec i přes snahu někdy poslouchám "Nemračte se slečno" většinou od někoho, kdo se chová jako by slezl ze stromu, takže je někdy fakt něco se ovládat.

9 Janča Janča | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 16:14 | Reagovat

Podle mě je většina dražších restaurací super, protože doufám, že mají kvalitní suroviny, většinou jsou tam milí lidé (to bude asi tím, že mají vyšší plat) a taky mají na to, aby tu restauraci trochu upravili. Jenže kde stále brát peníze na nějaké "předražené" restaurace?

10 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 2. listopadu 2014 v 18:33 | Reagovat

Proto radši nikam nechodím, šetřím si nervy, na tohle bych asi psychicky neměla. Radši si udělám něco doma s tím, že vim, co jsem si tam dala a co jsem si vlastní vinou zkazila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama