Svinská bolest

3. srpna 2014 v 15:29 | Steeve X |  C'est...sentiment?
Pozor, článek obsahuje EMOCE!!!!

Ležím v plátěném stanu. Všechny zádové svaly jsou uvězněny mezi nechutně umělou přikrývkou pod nimi a hroudou tkáni nahoře. V celém těle ale teď jako by existoval jen jeden sval. Ta hnusná svině. Ten kotník co tak arogantně pálí a musí se pořád notoricky připomínat, i když o něj nikdo nestojí.

Ty miliony a miliony nervů, co znám z oddřených hodin biologie, teď každou milisekundu vysílají impulsy přes míchu až do mozku, kde potvrzují, co vážně není třeba připomínat. Debilní boty a debilní kořen. Svou kombinací naprosto fenomenálně zarazili veškerou moji další pohybovou aktivitu na příští hodiny, nebo jak dlouho se do prkna obnovují svalová vlákna. To si takhle člověk běží - celotáborovka tomu říkají - na plný pecky, a jeb ho, už se válíte mezi jehličím a řvete jako kojenec.

Takže teď tu jen tak koukám do špičatého stropu a poslouchám hudbu. Ona by to třeba i byla pohoda, kdyby jen TEN KOTNÍK tak nebolel. Začínám též litovat, že jsem kdy požádal o "hřejivou" mast na uvolnění svalů. Co nadělám, příště si už teda tu pálivou a naprosto neléčivou koňskou sračku nevezmu. Silné basy mi aktivně buší do bubínků, jako by se pokoušely zamaskovat ty výboje v noze.

I'm gonna swing from the chandelier, from the chandelier
I'm gonna live like tomorrow doesn't exist
Like it doesn't exist
I'm gonna fly like a bird through the night, feel my tears as they dry
I'm gonna swing from the chandelier, from the chandelier

Je to jako vlnobití - chvíli už si říkáte, že si snad smíte vydechnout, ale to vám jen "kotníček" dává chvíli času sebrat se, než se zase "zvedne hladina". Jak milé, že? Jakoby z popela najednou postávají stará zranění a váš mozek si vybavuje všechny ty rozličné újmy na zdraví. Jako katalog bolestí, vše se mi vrací. Moc o tom přemýšlím, jenže myslete si na koblihu a kafe, když vás pálí kotník jako Obamu dobré bidlo. No a následně začnete ještě nechtěně srát ostatní lidi. Koloběh energie - z kotníku do mozku, z mozku do pusy a rázem po všech řvete jak tur. Ještě že sem ten asociál.

Takže ponaučení, pointa? Žádná není. Somár dvýhaj nohy! Hlavně nezakopnout. Bolest se nedá jen tak oblbnout. I když za ni nemůžete, bude vás už srát ať chcete, nebo ne. Co se dá řešit , je způsob, jak ten "těžký čas" zvládnout.

Zdravím mé (ne)věrné čtenáře! ;) Doufám, že jste čtrnáct dní vydrželi i bez mých blbých rozumů a jste připraaveni na jejich novou nálož!! Vyplodil jsem novou sekci na "inspirativní" jednorázové články ne tak nenávistného rázu. Budu to orientovat spíš k pocitům, i když to je téma, které mi - bezcitné svini - nic neříká. Tolik času bez možnosti psát mi dělá v hlavě vír, snad se mi nepopletou nápady a vše stihnu hodit na papír. Nicméně teď se jde hrát lolko!!

Váš znovunalezený Steeve X.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ringosh Ringosh | 3. srpna 2014 v 20:20 | Reagovat

pochvala za design

2 MrHentaiEpic4556 MrHentaiEpic4556 | 3. srpna 2014 v 22:28 | Reagovat

Když překřížíš ruce, zmateš mozek a zmírníš bolest ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama