Deptá mě cestování...

12. srpna 2014 v 19:09 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
Není to tak, že bych neměl rád poznávání nových kultur a míst. Spíš mi už vážně leze krkem to neustálé přesouvání a dopravní prostředky vůbec. Špína, nespolehlivost a čekání jsou jedny z mnoha "výdobytků" moderní přepravy. Snad je to tím, že o prázdninách pořád někam jezdím, odplouvám, nebo lítám...netuším. Dostat se z bodu A do bodu B bych ale už raději zkoušel jen pěšky... Jenže pokud nejsi poctivost, daleko se nedoplazíš, že?

bues

Tak třeba vlaky, nad těma už jsem se tady jednou rozprdoval - všude se v nich mačkáte, o hygieně víme své. Jak nádraží tak vagony by potěšila údržba. Je mi jedno, jestli při jízdě dostanu minerálku a noviny zadarmo, stejně je to s ohledem na rychlost, pohodlí a frekvenci spoje nekřesťansky drahé. 90% vlaků má zpoždění a přípoje na vás pochopitelně hodí bobek. Navíc se spousta lokálních spojů ruší a "ekonomizuje" - tudíž se skoro nikam mimo velká města nedostanete.

Autobusy, no potěš pánbůh. Házím je do stejné kupy s tramvajemi i metrem, protože všude se mačkáte v zadýchané kobce, co drncá rozbitou silnicí. MHD jezdí často a levně, ale znatelně pro něj platí, že dostanete jen to, za co si zaplatíte. Co tedy čekat za šestnáct korun, žejo. Pokud se vám nepoštěstí vydobít si nějaké to rozvrzané sedadlo s hnusným potahem, bimbáte celou cestu sem a tam jako idiot, držíc se olezlé gumy. U dálkových spojů zase stojí zato řidiči - neraději by z vás vytáhli všechny druhy legitimace, nesleví ani za modlitbu a nedej bože když na nějakého vytáhnete papírovku. To je keců, že už by to dávno třikrát rozměnil, než přestane kafrat. Sem snad zákazník ne? Příště si asi přinesu pytel dvoukorun, a bude.

Letadla jó to je paráda. Nejrychlejší přepravní rychlost, spolehlivá (pokud nelétáte s Malaysia Airlines) a s jídlem v ceně! Taky si pospíte, všichni se na vás usmívají jako mílius a když to dobře schytáte, zkouknete pár filmů. Na druhou stranu, kdo si to dneska může dovolit? Kromě dovolené se s tím jinam moc cestovat nevyplatí a ty pípoje...pane na nebi, to je něco. Tři hodiny tvrdnete v Dubaji na terminálu (protože ven vás nepustí). V noci. Bez věcí. Taky vás mají neustále tendenci na pípácích ošahávat a při příletu i odletu alespoň třikrát zkontrolovat, jestli nejste terorista. Jo, je to zodpovědné, ale koho baví dokola sundávat opasek, boty, hodinky a brýle, zatímco balancujíc na jedné noze vytahujete veškerou elektroniku z obalů. To vše ve spěchu a za nasraného pohledu ostrahy a všech pasažérů v půlkilometrové frontě za vámi.

Co nám zbývá? Loď? No, pomineme-li jak nepraktické je na vozovce, zvracení není něco, za co byste chtěli ještě platit. Síla provázej ty, kteří mají kajutu poblíž motorů, nebo neradi mořské plody k večeři, snídani, obědu a vlastně pořád. Ze setrvačnosti se pak houpáte ještě dva další dny a pokud jste se odvážili na nekryté části paluby, dejte sbohem čepicím, šálám a tak nějak všem jiným odnímatelným částem vašeho oblečení. Slat water in da face! Kdo by nechtěl...

Když pominu poněkud nekonvenční prostředky jako stealth stíhačka a ponorka kapitána Nema, zůstalo mi tu auto. Ono to bude nakonec asi to nejlepší řešení. Jedu si, kam chci a dokud jsem v Ománu, kde litr paliva stojí pět korun, jsem za vodou. Překážky jako nedostatek spánku, nebo rozdrcené hýždě jsou přijatelné. Jezděte autem, přátelé! (Jen ne přes D1...vlastně všude, jen ne u nás) Doprava je otravná, nudná, nákladná a vydeptávající činnost. Už aby byl ten teleport -.-

Váš zdeptaný Steeve X.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama