Cože dělá člověka?!

14. července 2014 v 12:59 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
Jak tak projíždím ty články týdne, koukám, že dětičky četly pohádky. No paráda, a teď k věci. Proč se to tak řeší? Proč to všichni rozebírají i tady? "Ach, já jsem tak ošklivá", "Jak já nenávidím vyumělkované krásky" a podobně. Všichni očividně řešíme fakt, že se (opět všichni) chceme líbit. No kdo by nechtěl. Člověk asi bude - pravda - argumentovat tím, že "Já si rozhodně nenechám diktovat, co je to krása", ale je nutno si uvědomit, že takový svět už jsme holt stvořili a nebyli bychom to my, kdybychom se začali místo líčení a oblékání válet v blátě a vyhlásili to za "přenádherné".

kos

Jistě - why not, spoustě lidem nezáleží, co si o nich druzí myslí (nebo to spíš často říkají ;)), jenže přijdou ke slovu i situace, kdy zkrátka ostatní nebude zajímat, co vy preferujete. Na pohovor do budoucí možné práce přece přijdete slušně oblečeni - chcete zapůsobit - a večer si asi nevezmete na spaní korzet a gumáky...i když. Takto "bezvýchodné" situace tedy budeme řešit trochu neutrálně - v mezích toho, čemu se říká móda. Nedomnívám se, že móda je myšlena tím směrem, aby se každý nutil být super originální, nebo naopak super totožný s jeho idolem. Móda tu asi bude proto, abychom si mohli například při přípravě na onen pohovor vybrat oblíbený účes, protože přece nechceme zaniknout mezi ostatními kravaťáky, žeano.

Človíčci se úspěšně šatí už od pravěku - pravda, tehdy asi nebyl moc velký výběr a v určitých partiích to mohlo být dosti...nepohodlné - na druhou stranu, nikdo neřešil, že jeho "topíííčeQ" je vyroben z kůže chudáčků zvířátek. (Který by stejně zabili za jakýmkoli jiným dostatečně ziskovým účelem, ale to řešit nebudu) No a samozřejmě - už tehdy se pomocí oblečení odlišovaly i populační oddíly, abych tak řekl. To nám krááásně přetrvalo i do dneška - podle nosa poznáš kosa kdekoliv na ulici. Támhle dupe manažer, tam zas v lodičkách ťapká pipina a pozor, úchyl v brejličkách na pravoboku! Jenže - poznáme tak opravdu, co se za daným "image" skutečně skrývá? Ten úchyl možná jen nemá na nové oblečení, podnikatel je ve skutečnosti pašerák drog a ta pipina...nenapadá mě, co lepšího by mohla být, ale řekněme, že prostě jen nějaká učitelka podstoupila ne zrovna kvalitní styling.

To je klasický postoj svébytných lidí - šaty nedělají člověka. Podle prvních dvou odstavců by to ale mělo být právě naopak. Člověk dělá šaty (lolz). Osobnost se chce projevit v dané výseči možností - chce být jiná, ale přitom stejná. Obraz jakési přijatelné krásy, chcete-li mainstreamu, je ocejchovaný ksicht naší doby. Všechny ty rozdílné a vykřičené, protestující a schoulené styly se stejně slévají do jedné strouhy "únosnosti". Chápetě mě? Ne? Já taky ne...

Takže, noste, co se vám líbí, jen pak nezoufejte, že stejně patříte do nějaké nadřazené skupiny lidí, která se dá označit nějakou nálepkou - rockeři jsou agresivní, lidi s dredy hulí trávu a tak dále. Hlásit se k nějakému stylu má i mínusy, kterých se nejde zbavit. A pak jsou tu potom samozřejmě i poněkud jednodušší odlišující faktory - majetnost jedince, jeho původ a také geny (barva pleti, albinismus - to je prostě nevyhnutelné).

Mix omáčka z vašich představ toho, jak by jste měli vypadat, jak vás vidí ostatní a jaké prostředky k tomu obě strany používají dávají teprve dohromady to, jak opravdu vypadáte. Je přeci známo, že každý, koho na té pomyslné, výše zmíněné ulici potkáte, si vás uvnitř vybarví po svém, ale v drtivé většině nakonec jinak, než jací se vnímáte vy. Neberte proto tu originalitu a krásu příliš vážně - často to vyzní pěkně blbě. A to nechtějte potkat mě!

Každý má svým vzhledem, co říct. Za každou změnou stylu, módní výstřelkou i pouhou ležérní preferencí stojí důvod. A nebo je ten člověk úplně vypatlanej. Superrovnocennost tu ale nikdy nebude, někdo zkrátka nebývá obdarován ani ne tak z hlediska výběru stylu, jako spíš neovlivnitelných vlivů - velký nos, odstávající uši, nebo hůř - postižení. Tyto skutečnosti bychom zejména proto neměli přiřazovat k hodnocení "stylu" dané osoby, nebo její "krásy". Ale to jsme holt my, krvelační a v jádru bezcitní lidé, ženoucí se za něčím, co nazýváme "krása", a přitom ani sami nevíme, jak vypadá.

Váš nestydatý Steeve X.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 14. července 2014 v 13:45 | Reagovat

Souhlasím, to, jak člověk reaguje na oblečení, co má někdo na sobě je příšerné. To škatulkování do kategorií lidí se stejými zájmy, přitom nikdo neví, jaký je ten člověk uvnitř. Třeba jen někdo rád nosí určité oblečení, protože se v něm prostě jen dobře cítí. A tak by to, podle mě, mělo doopravdy být, každý by měl nosit to, v čem se cítí dobře. Nepodléhat novým módním výstřelkům. Nebylo by lepší, kdyby na světě bylo víc těh káčátek, než ovcí ženoucí se se stádem? :)

2 Terka Terka | E-mail | Web | 14. července 2014 v 13:47 | Reagovat

* Omlouvám se za překlepy. :)

3 Radfordová Radfordová | Web | 14. července 2014 v 14:33 | Reagovat

Zajímavý článek. Upřímně nevím, jestli tohle má vůbec cenu řešit, vzhledem k tomu, že nás stejně každý zaškatulkuje trochu jinak podle svých zkušeností a taky podle toho, co se jemu samotnému líbí nebo naopak (což bude nejspíš důvod proč je pro mě každej "drsnej rocker" hned super člověk a podobně...) :)

4 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 14. července 2014 v 17:26 | Reagovat

Díky za komentáře :)

[3]: Řešit neřešit, k zamyšlení to trochu je. Možná s tím nic nezmůžeme, ale ovlivňuje nás to neustále :)

5 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 16. července 2014 v 20:05 | Reagovat

Naprosto souhlasím s tvým článkem. Jsme jen směšné postavičky v hracím mainstreamovém poli zabalené do bláznivých pytlů posledních módních výstřelků, ale to, co nosíme uvnitř, neprozradí ani sebelepší náramky a řetízky, či přehnané líčení. Tam, kde se skrývá duše, sídlí naše pravé Já.

6 Ibn Ibn | Web | 28. září 2016 v 2:46 | Reagovat

půjčim jen své peníze brno 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama