Stal jsem se dietářem

3. února 2017 v 17:29 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
Nikdy sem takový ty pro-anál blogerky a vegany a dietářky nechápal. Né že hejtil, ale nechápal. Moc se toho nezměnilo ani v poslední době - teda až na to, že jsem měl tu úžasnou možnost dietní stravování si na vlastní kůži vyzkoušet. Nebo... jeden z jeho druhů. Třeba Kembrydž prášky rozmajdaný ve vodě bych fakt nedal ani s nadváhou půl tuny. Ne. Mně k "jakože dietě" donutil brandnooz box.

 

Jak prodat svůj článek na TT

1. února 2017 v 15:19 | Steeve X |  MixTo
K zaujmutí čtenáře scrollujícího přes články týdne vám musí stačit tak deset slov. A ruku na srdce - bloger, který píše na TT prostě CHCE zaujmout. Minimum lidí tvoří články na TT proto, že je to "inspirativní". V týhle bublině bulšitů se žije už dobrejch pár let. Dávno jsme se dostali za hranici, kdy může být Téma týdne něčím inspirativním, něčím, co si přečteš a řekneš si jo super, to mě fakt naspídovalo a jdu psát. Haha. Ne...



Typy debilních lyžařů

29. ledna 2017 v 10:19 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
No... Člověk si občas potřebuje nějak vyhodit z kopejtka a třeba my mega hustí sportovci to děláme lyžováním. Je to fakt hustý zkuste to někdy. Lyžovat. Prostě takový ty dvě divný prkna, dva klacky do ruky a jedeš z kopce ani nevíš jak... Ne tak samo je to složitější, ale v podstatě jednoduchý způsob, jak se na chvíli na něco vykašlat a nechat pracovat gravitaci. No a do toho vám prostě nutně musí přijít na mysl brutálně inteligentní myšlenky, jako mně na vleku. Si tak říkám... co mě teď, v tý jakože super chvíli mentálního rozpoložení, sere? No lyžaři!

Výsledek obrázku pro lyžař
 


Evropská unie nám koupila lavičku!

23. října 2016 v 14:59 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
V první řadě bych rád řekl, že nejsem z těch, co by konstantně pičovali na hvězdy v kruhu. To opravdu ne - já si za imaginární zdroj všeho zlého radši představím pašíka Napoleona, když dovolíte... No nic. Dneska bych rád popsal, kterak se k nám před jazykovky dostala konstrukce podivného tvaru, účelu i původu.

Výsledek obrázku pro evropská unie

Tak jo

29. září 2016 v 16:46 | Steeve X |  Post court~
Tohle je minimálně třetí článek ve stylu "ayyy lmao vracím se k blogování" v průběhu posledních zhruba pěti měsíců, což ne náhodou odpovídá době, po jakou ležely tyto přenádherné stránky ladem. No, a jelikož jsem osoba bezskrupulózně sentimentální a nostalgická, nakonec jsem se k vysněnému comebacku ve stylu korejských dívčích skupin, jež nikdo neznáte, dokopal.

Tento obrázek obsahuje více než dva imbecilní výrazy. Děti, nechlastejte. A nešňupejte koks.


Jak vykrádat autory - teenage verze

6. června 2016 v 14:59 | Steeve X |  Ce que me dérange (Co mě štve)
Už úplně vidím, jak k tomuhle tématu týdne všechny třináctky píšou svoje fanfikšn na téma Jak jsem se vykousla s Carlislem (sledujete moji sper znalost jo?) a stala se ze mě upírka s čupr schopnostma. Bude toho všude plno, protože skoro každý z nás takovou kamarádku či spolužačku máme - a pokud ne, jsme jí sami, takže kongrats vysokoškoláci. Otázkou zůstává, zda můžeme - stejně jako v měřítku mého skromného blogonázoru - odsoudit "FF" i globálně.


Mně se neptejte, já mám na tuhle literární strusku vcelku pěstěný názor - blbina. Jak by řekla Jolandina sestřenice z Ezo.tv: "Svinstvo najväčšieho rázu". Protože co vlastně taková mladá "nadějná" spisovatelská duše svému příběhu dá? Ponejčastěji sama sebe, jako "totálně cvrklou" dívenku, jež se "totálně normálním" způsobem přifaří do cizí knížky a pochopitelně i potká všechny své vysněné postavy - Heryho, Ejndžla, Bafy a Mašinku Tomáše nejlíp vše najednou.

Je to vlastně jako masturbace textem, stimulace bodu g hláskami E-d-w-a-r-d-m-i-t-o-d-ě-l-á - a k tomu příběhová vata, která je přítomna vlastně jen proto, aby se kýžené postavy mohly dostávat do kýžených póz a milostných dramat přesně tak vyspělých, jak by se od slečny vedoucí si růžový deníček dalo čekat. Jakou z toho kdo může mít inspiraci, když všechno vlastně slouží jen k nějaké zvrácené vyumělkované formě sebeemancipace.


Každý kus textu by měl mít hodnotu - třeba informační. Nebo poetickou. Prostě faktor, který inkriminovaný odstavec zaštítí a dá mu v tomhle bídném světě smysl. Pak ano, jedná se o psaní a literární tvorbu. Ale co s povídkou o dvaceti kapitolách, ve které vykrádáte fantazii cizího autora, drze stavíte z jeho kostiček lega a ještě mu s ukradenými pajduláky hrajete softcore porno přístupné všem věkovým kategoriím?

Nejhorší je, že takových paskvilů je doslova Tichej oceán. Nedá se to číst, z mého pohledu to například psaní i kolikrát uráží, ale i tak se kolem FanFikšn točí (jen z mé znalosti) dobrých deset českých serverů, kam si navzájem všechny ty dívky píší, jak je tamta a tamta vykrádačka hezky napsaná a že se z toho uplně podělaly do Bellindy.


A taky blog. Že "teprv začínám se psaním" taky není dobrá výmluva, snad právě naopak, už od prvních pisálkovských pokusů je dobré vědět, že recyklace se nepěstí, že když už kradu nápady, sluší se podpořit je imaginací vlastní - nějakou tou originalitou a smyslem, jinak jsou všechno jen kakance prázdných slov.

Chudáci Číňani vám vynalezli písmo a vy jim ho takhle kurvíte.


Narozeninky

28. května 2016 v 12:29 | Steeve X |  Post court~
Já vim, pěkně to tu zanedbávám. Cokoliv si vymyslím tentokrát (škola, hry, autoškola), je to kec. Záleží vždycky jenom na tom, jestli člověk chce psát. A když chce, tak prostě píše - a čas se vždycky najde. Z toho jasně vyplývá, že já evidentně psát nechci. Což je taková celkem hustá věc k oznámení právě teď, když jsou mému sexy blogísku dva roky. No nevadí, žejo.


Jsem řidič! Tak nějak nechápu, jak se to přesně stalo, ale už mi stačí jen vyčkat, až mi bude administrativním aparátem vydán řidičský průkaz a mohu směle vraždit menší zviřátka na asfaltu. Je to jedna z věcí které značí, že se možná svět kolem mojí maličkosti transgenderově transformuje, že je prostě čas na změnu. Ale k věci nebo tu usnu.

Blogování mě unavuje. Blogosvět mě unavuje. Nemám zapotřebí nahánět návštěvy, nezajímá mě devadesát pět procent článků, které na tomhle serveru vyjdou. Občas vydám škyt, občas se někam kouknu, nebudu disciplinovaná prvotřídní blogerka. Vlastně i teď si tímhle článkem jen víceméně třídím myšlenky.

Mimochodem #FreeKesha

Mohl bych napsat článek o tom, jak sem děsně nostalgickej a "co všechno mi tahle úžasná komunita dala", ale to od sebe slyším v jednom kuse a navíc je to dost logické. Je super mít takovej ten pocit, že když píčujete, někdo vás poslouchá. Přesně to mi "Ž detest" dalo. Samozřejmě je to jen chabá replika blogu, nicméně tak trochu Speakers' Corner to je. Zkrátka stránka svůj účel splnila a já nevím, jestli mám chuť ji živit dál.

Nesnáším tenhle pocit, že zůstávám ve stázi, v nepřetržitém zimním spánku. Můžu to tu buď zrušit, nebo zase rozjet, ale nemám energii ani na jedno. Což nasere. Všechno nejlepší! :D

Nezapomeňte hlasovat ve staronové anketce. To nikdy nezestárne, žejo. #ahahahahahahaha.

Další články


Kam dál